V současné době lze podlahové vytápění zhotovit svépomocí i lidmi, kteří nepatří mezi typické kutily, co si poradí se vším. Pokládka základních segmentů podlahového vytápění suchým systémem nevyžaduje žádné betonování a spíše připomíná dětskou hru se stavebnicemi. Nejprve se položí na podlahu izolační fólie a dilatační pásy, poté se začnou pokládat systémové desky z vysokohustotního polystyrenu, opatřené drážkami pro topné hadice, a jakmile je tato práce dokončena, pozvete do domu instalatéra, který zapojí soustavu hadic do rozdělovače, zapojí i regulaci podlahového topení a celý systém oživí připojením k topnému zdroji. Jakmile se trubky odvzdušní, můžete začít prakticky ihned topit. Tedy nikde žádný beton, malta, lepidla atp.
Závěr celé akce už opět patří vám – na systémové desky s hadicemi položíte cemento nebo sádro-vláknité pochozí desky a na ně pak koncovou podlahovou krytinu, kupříkladu koberec, vinyl, dlažbu nebo plovoucí podlahu. Celá podlaha se tím zvedne jen zhruba o sedm centimetrů a hlavně nebude zatížena tunami betonu, ale pouze několika desítkami kilogramů systémových a krycích desek. Můžete tedy podlahové topení stavět i tam, kde jsou omezené požadavky na nosnost podlah, například v podkroví.
Pak už můžete do svého domu směle pozvat na pomyslnou kolaudaci vaše přátele (kteří topení v podlaze doma nemají). Podlahové topení má jedu zvláštnost – vysloveně láká procházet se po místnostech zcela naboso. Je to celkem přirozené, asi jako když v létě vysvitne Slunce a vás to láká projít se bosky venku po vyhřátém betonu. Teplo na bosá chodidla je nesmírně příjemné a zároveň léčivé, a tak se nezdráhejte vaše přátele vyzvat, až dorazí do předsíně, aby si svlékli teplé ponožky, protože je tu nebudou potřebovat. Možná budou zpočátku vaším tvrzením překvapeni, ale brzy pochopí, že jste měli pravdu.