Už dávno jsme si zvykli na to, že se musí platit skoro za vše, co souvisí s naším zdravotním stavem. Zvyknout už si na to museli i ti, kteří si na to třeba pořád ještě ne a ne zvyknout. A tak platíme za spousty vyšetření, za pobyty ve zdravotnických zařízeních, za zdravotnický materiál i za většinu léčiv. A za co neplatíme, to je financováno ze systému zdravotního pojištění, které si vlastně také platíme. Inu, bez peněz k doktorovi nelez, chtělo by se říci.
Často se nám nelíbí, že tu musíme platit. A chtěli bychom ušetřit. A když na to přijde, je tu vlastně i tato možnost. K tomu, abychom za zdravotní péči neplatili víc, než je nezbytné, stačí vlastně jenom šetřit i na jejím pravém opaku, tedy na tom, co nám škodí. Protože kdo si nehuntuje zdraví, tomu toto lépe slouží. A to pak znamená i menší výdaje na zdravotní péči.
Vezměte si třeba, kolik peněz kdekdo z nás utrácí za alkohol. Dokonce tolik, že prý je každý desátý člověk v naší zemi pravý a nefalšovaný alkoholik. Jak to tvrdí statistiky. A alkohol, to jsou poškozená játra, spousty umírajících mozkových buněk, rakovina trávicího traktu a třeba i následky dopravních a jiných nehod zapříčiněných zbytečně alkoholovým opojením.
Nebo kolik jenom utratíme peněz za kouření! U kterého ví každý, jaké toto mívá následky. Zanesené plíce, bronchitida, rakovina plic a nejen plic… A to vše se pak promítá i do našich výdajů za léčení tímto způsobených nemocí.
A vezměme si třeba i to, kolik peněz někteří z nás utrácí za lehká děvčata, respektive za náhodné známosti, které také mohou znamenat zdravotní komplikace, protože baktérie a viry vládnou světu. A i antibiotika pak něco stojí, pokud tu má člověk štěstí v neštěstí.
Za alkohol a cigarety bychom tedy utrácet neměli. A pokud už za ně utrácíme, pak bychom měli takové výdaje aspoň snížit. Na rozdíl od lehkých děvčat, kde bychom si raději měli připlatit. Aspoň za prezervativy.